Advent v Olomouci

V sobotu 12. prosince 2015 jsme v ranních hodinách odjeli autobusem do Olomouce. Na programu byla prohlídka města a představení Drobečky z perníku v podání Moravského divadla. Cesta tam proběhla bez problémů a Olomouc nás přivítala vkusnou sváteční výzdobou s adventními stánky. Ani sluníčko se neschovávalo. Program před odpoledním představením byl volný a záležel na každém účastníkovi. Mnozí nejprve vyrazili na prohlídku města, které nás svou monumentálností naprosto uchvátilo. Jde totiž po Praze o druhou největší městskou památkovou rezervaci v České republice. Středověké centrum Moravy si i po staletích zachovalo desítky historických pamětihodností. Naše kroky vedly nejčastěji ke známým (a i v tomto čase přístupným) sakrálním památkám - Dómu svatého Václava, Arcibiskupského paláce, chrámu Svatého Mořice či raně gotickému unikátu - chrámu Svatého Michala. Fascinovalo nás i množství klášterů ve městě, které nemá obdoby – činné řády kapucínů, dominikánů, jezuitů, premonstrátů i karmelitánů se o ně také pečlivě starají. Ve 12 hodin jsme si nenechali ujít ani olomoucký orloj z 15. století a výstup na radniční věž. Nezapomněli jsme ani na 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice, na který jsou obyvatelé Olomouce obzvláště pyšní, vždyť u jeho svěcení roku 1754 byla přítomná samotná císařovna Marie Terezie, a jenž je od roku 2000 zapsán mezi památky Unesco.
Cílem naší cesty však bylo setkání s naším bývalým studentem Romanem Venclem, působícím v Moravském divadle, a zhlédnutí divadelního představení, ve kterém ztvárňuje Roman jednu z hlavních rolí.
Roman nás skutečně přivítal v divadelním klubu těsně před představením. S úctou vzpomínal na holické gymnázium i své profesory. Krátké setkání proběhlo ve velmi přátelské atmosféře a my rozhodně chceme i nadále sledovat jeho úspěšnou hereckou i divadelní kariéru, vždyť, jak už jsme vás informovali, zanedlouho se ujme funkce šéfa činohry olomouckého divadla. A to ve svých 29 letech!
Samotné představení Drobečky z perníku patřilo ke standardům divadelní scény. Ač konverzační komedie, přece jen šlo o poměrně závažné téma složitých lidských vztahů. V době předvánoční bychom sice uvítali spíše veselohru bez morálního přesahu, nicméně Roman byl bezesporu vynikající. Lehkost herectví i komika, kterou vyzařuje celá jeho osobnost, představovaly opravdový „bonbónek" na pomyslném dortu.