Jak jsme tvořili pocitové mapy

Jsme studenti maturitního ročníku na gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Navštěvujeme seminář Globální a environmentální výchovy. Naším zadáním bylo vybrat si určitou oblast a pro ni vypracovat pocitovou mapu. Co to ale taková pocitová mapa vlastně je? Je to mapa určité oblasti, kam se zadávají data o tom, jak se lidé na určitých místech cítí. Kde se bojí, kde se cítí bezpečně, kde se jim líbí a naopak nelíbí, na které místo jsou hrdí, a za které se třeba stydí. Pocity mohou být jakékoliv.

Byli jsme rozděleni do čtyř skupin. Prvním krokem naší práce bylo se rozhodnout, jakou oblast budeme zpracovávat. Dvě skupiny si vybraly oblast Holic a dvě skupiny budovu gymnázia. Dále jsme si museli rozmyslet, jakým způsobem budeme od lidí získávat data. Některé skupiny si vybraly rozeslání dotazníku s konkrétními otázkami a jiné skupiny si vybraly přímou komunikaci s lidmi. Každý tato data zpracovával jinak, jedna skupina si vytvořila vlastní mapu pomocí kódů, další zadávala data do aplikace Gisella a zbylé dvě skupiny si data zakreslily do vlastní mapy.

Nejdůležitějším zjištěním pro nás bylo, že se lidé v Holicích necítí bezpečně v oblasti autobusového a vlakového nádraží. Také považují za nebezpečnou křižovatku na ulici 28. října s ulicí Hradeckou. Bezpečně se naopak cítí v okolí ZUŠ a na nově opraveném stadionu. Podle respondentů by si autobusové nádraží zasloužilo značné úpravy.

I přesto, že by nějaká místa vyžadovala určité opravy, tak se lidem v Holicích většinou žije dobře.